O nás

Obdivovala jsem vždy plemena Německý ovčák, Belgický ovčák, nebo Knírač. Jenže do bytovky a k dětem jsem si pořídila zmenšenou variantu akčního psa a to fenku malého knírače, Molly. Byla to takzvaná čistokrevná bez PP. Tehdy jsem věděla prd o chovu a množení a možná tehdy tolik ještě o množení nešlo, prostě občas měl někdo doma štěňátka jen tak. Rozhodně se tím nechlubím, prostě to tak bylo. Takže role kynologa amatéra se začala odvíjet v roce 1992. Tak jsem si dělala sama poslušnost a s malými dětmi prostě jen vycházky a tak. Molča se dožila krásných 16 let, skoro až do konce akční a zdravá. Přesně den před tím než jsme nechaly Molly odejít za duhový most se narodila neplánovaná štěňátka kříženců kamarádce a tak se narodila moje další fenka a ta která mi časem změnila celý život.

Ennie se narodila 7. září 2008 v Brně a je to kříženec PRT a knírače. Když k nám Ennie přišla, mě se postupně změnil život o 180°. Moje děti už byly odrostlé a tak jsem uvítala nového společníka a původně zase jen parťáka na vycházky. Jenže Ennie běhání po lese nestačilo a tak jsem začala hledat jaké využití co bylo na okolních cvičácích. Postupně jsme vyzkoušely všechny dostupné kynologické disciplíny, základní poslušnost, coursing, dogfrisbee, agility, flyball, canicross, obedience a nějaké ty triky a blbinky z dogdancingu. Něco nás baví víc, něco míň, ale já jsem absolutně propadla agility. Tento sport mě opravdu naplňuje a dodává mi energii. Zní to jako klišé, ale je to tak. Po ani né roce trénování flyballu mi tak nějak padlo do klína trenérské křeslo v našem Brněnském klubu. Bývalá trenérka odešla a někdo to dělat musel. Takže od podzimu 2011 se snažím v Brně flyball zachovat, psi přichází a odchází, ale zatím se nám družstvo daří držet.

Ennie má pořadí sportů coursing, flyball, agility a pak okrajově vše ostatní. Flyball ji baví hodně, na agility je ale moc opatrná a mě podřízená, takže běhání s ní není to, co bych si představovala. Coursing si nejvíce užívá na trénincích, ale i pár závodů odběhala a licence je samozřejmostí, na flyballe je stále rychlá a spolehlivá a se svým družstvem má vyběhaný titul FLY 18. V agility, i když na začátku kariéry mě ani nenapadlo, že to spolu zvládneme, jsme si vyběhaly titul A3Ch a dál občas na závody vyrazí a čím míň běhá, tím víc ji to baví.

Protože Ennie nebyla na agility úplně nejideálnější, začala jsem pokukovat po nějakém temperamentním plemeni větší velikosti, aby se mu v kategorii eM běhalo lépe. Po prozkoumání různých možností padl výběr na mudi. Tohle plemeno mi učarovalo a stává se láskou na celý život. Novou životní etapou byl tedy přírůstek do naší smečky a to fenka Mesi. Je to úžasná psí bytost, opravdu na ni sedí popis povahy plemene.

Mesi se narodila 27. července 2013 v Belgii. Je to velice pracovitý a šikovný mudík, jen se u ní trochu více nakupilo hlídání okolí mé blízkosti a občas se stane, že jí stresík zaplaví mozeček, je to taková moje horká hlava. Takže jsem s Mesi musela hned od začátku začít pracovat na soustředění a klidu. Postupně jsme vše dostaly pod kontrolu a Mesi se dokáže soustředit už velice hezky. Je ochotná ke každé práci a tak zkoušíme všechno možné, co časově zvládáme. Je to neuvěřitelný mazel a šašek, člověk se s ní opravdu nenudí. Doma je to úžasňák, milá, přítulná a v klidu čeká, kdy přijde ten správný čas vyrazit a pracovat. Venku je vždy připravena pracovat, vše co spolu děláme, dělá na 1000%. K cizím lidem je nedůvěřivá, nenechá se do ničeho nutit, já taky cizí lidi moc nemusím, musí na to mít svůj čas. Trvá jí to třeba déle, ale když už si někoho oblíbí, nade vše ho miluje. V okolí kde pobývá, má své teritorium a neustále hlídá vše, co se kolem šustne. Je to prostě ovčák, střežící si své stádo a člověka. S Ennie si skvěle rozumí a jsou to dobré parťačky. Pro pomoc s její hlavičkou jsme nakoukly krom jiného do dalších psích aktivit jako je canicross, nosework, treibball, nebo třeba i obrany. Velice rády se učíme triky, a protože je Mesi ovčácký pes, tak jsme zkoušely i pasení. Vše ale nejde dělat úplně na 100%, vybraly jsme si jako hlavní agility a doplňujeme noseworkem, čuchá jí to skvěle. Má splněny všechny Z zkoušky, ale z časových důvodů jsme další trénink odložily. Občas si odskočíme na treibball, kde je Mesi v třídě TRB 2, má i coursingovou licenci a teď už hodně okrajově odskočíme i na coursingové závody.

Holky jsou každá jiná, ale už si život bez nich nedokážu představit. Mesinka mě učí nové a nové věci okolo zvládání její reaktivity a dostávám se do tajů psí komunikace a psí psychologie. Pracovat se snažím s rozumem bez nátlaku a motivačně. Já se snažím využít selský rozum a zkušenosti z výchovy a výcviku a dál se i vzdělávat. Ennie mě zase učí trpělivosti, a že motivace někdy může být pro psa i moc velký tlak. Prostě jsou to mé velké učitelky a mě to s nimi moc baví.

Dlouho toužila po fence Parson Russell teriéra, ještě než byla Ennie jsem tohle plemeno chtěla. Ennie je kříženec PRTa, ale zas tolik z něho nemá, je spíš knírač po tátovi. Tak jednou přišel čas a dočkala jsem se.

Tarry se narodila 7. února 2019 v Bratislavě a ke mě teda přišla v dubnu. Čekala jsem na ni dva roky, chtěla jsem přesně ty rodiče co má. Je to úžasná fenka a od začátku mě překvapuje svou pohodovou povahou a pracovitostí. Trochu se ve všem vymyká teriéří povaze, je to kliďas po tatínkovi a proto jsem si ho jako otce své vysněné fenky vybrala. Od malého štěněte má neuvěřitelnou schopnost komunikovat se psy. Není hr, na každého jde jak potřebuje a se všemi se domluví. Příprava pro psího sportovce započala hned po příchodu domů, učila se se mnou komunikovat a při učení různých blbinek ovládat svoje tělo a při tricích všemožné dovednosti. Občas je na Parsona dost citlivá, ale dokáže v sobě najít i silný lovecký pud. Do jejího života zasáhla doba Covidová a trochu se to na ní odrazilo. Jak jsme byly odříznuté od tréninků a okolí, tak se Tarča hůř pak znovu srovnávala se závodní atmosférou. Tak jsme tu cestu hledaly trochu dýl. Závodí ve flyballe, agility a coursingu a baví nás to. Tarry je i hezká, ale výstavy nás moc nebaví, tak jen co bylo nezbytné a protože je i zdravá nechala jsem ji uchovnit a snad bude zakladatelkou mého chovu.

Člověk míní, život mění. Protože mi nevyšlo dva roky plánované štěňátko mudinky, tak se opět mění moje plány. Na správnou mudinku je prostě potřeba si počkat, takže snad za tři / čtyři roky jiné spojení. Ano, mám mladého nadějného parťáka, ale protože chci běhat se dvěma psy a Mesi pomaličku stárne, i když ona si to zatím nepřipouští, tak mi vesmír poslal možnost, kterou jsem velice ráda využila. Sice na mě na FB napřed koukla jiná chlupatá kulička, ale všechno se posunulo správným směrem a mě a mé smečce od teď bude dělat život ještě veselejší jeden rezavo černý andílek. Na tohle plemeno čekám už nějakých 8 let a sny se mají plnit, takže přišel ten správný čas na belgičáka.

Quippy se narodila 6. dubna 2022 v Sezemicích a teď už je dalším členem mé smečky.
Snad bude nadějnou agiliťačku a flyballačku a kdo ví co dalšího, no ale hlavně parťačku. Pomalu spolu pracujeme na základech pro sporty. Učí se triky a jiné pohybové dovednosti důležité pro sport. Pracujeme taky na poslušnosti, obranách a stopách a snad to bude i na nějakou zkoušku. Moc se těším na všechno co spolu podnikneme. Quippy je úžasná psí bytost.

Tím jsou tedy splněny mé sny na psí plemena. Určitě zůstanu u mudíků, pes střední velikosti tohoto plemene mi absolutně vyhovuje a snad moje plány na chov se také stanou skutečností. Troufám si tvrdit, že Quippy nebude jediný belgičák v mé domácnosti no a pársonek? to se uvidí, možná je taky vezmu na milost. Zdálo by se, že je každé plemeno jiné, ale mají spoustu společného, jen každý jinou velikost a skvěle se doplňují.